Absolutismus, parlamentarismus
Absolutismus v Evropě
- Boj o investituru = boj mezi světskou a církevní mocí v 16. Století – reformace ® absolutismus charakteristický pro 17. A 18. Století
- Nizozemí, Anglie a Švýcarsko nebyly absolutistické
Absolutismus
- Vláda panovníka neomezená stavy, církví ani parlamentem (popř. Ústavou)
Centralismus
- nástrojem je byrokracie (pouze vykonavatelé panovnické moci, placeni státem –závislí na státu, stát pro ně vytváří školy)
- intendanti = královští zplnomocněnci, vybíraní daní ve Francii
Imperialismus
- výbojná, agresivní zahraniční politika
- nejdůležitější nástroj je armáda – velké a žoldnéřské armády (stálé) ® panovník už nemusí brát ohledy na stavy (nepotřebuje je na válčení, protože má vlastní stálou armádu)
- tvoření impéria:
1) dobývání kolonií
2) Pokusy o rozšíření státu – např. Francie se pokouší dostat se k Rýnu, protože je to přirozená hranice) – komory pro znovusjednocení = úřady, které hledaly důvody, proč si může Francie nárokovat určitá území za, založené Ludvíkem XIV.
3) Vytvoření satelitů – vnucení vlastní vůle podrobenému státu
Ideologie
- Propagace ® vnucení lidem (přijímají, nemají důvod, proč o ideologii pochybovat)
- Moc je panovníkovi dána Bohem
- Často panovníkovi v propagaci pomáhala církev ® za to měla monopol ve státě (např. 1685 Ludvík XIV. Ruší edikt Nantský)
- Okázalá reprezentace panovnické moci (barokní klasicismus) – panovnický dvůr, divadlo, balet
Merkantilismus
- Absolutismus je velmi drahý způsob moci
- Ekonomická teorie spočívající v podpoře podnikání
- Protekcionářská obchodní politika = podporuje vývoz, ale brání dovozu (nastává problém, protože toto by chtěl každý stát – velmoci jsou ve výhodě)
- Panovník výdělek z podnikání zdaní ® peníze pro stát (enormně vysoké daně)
- Částečně podnikání zároveň brání – ideologií (např. bohatí Hugenoti odchází z Francie), státním zřízení (nesvoboda), vysokými daněmi
Absolutistické systémy
- Dánsko, Prusko, Španělsko, Rakousko, Rusko
Francie
- Měla vždy sklony k absolutismu – omezuje moc církve
Ministerský absolutismus
- Richelieu, Mazarin
- 1. Polovina 17. Století
- Když zemřel Ludvík XIII. (vládne za Richelieua, moc se nestará o stát) byly Ludvíku XIV. Asi 2 roky – vládne za něj ministr Mazarin
Povstání Frondy
- Povstání proti ministerskému absolutismu
- vyšší šlechta
- někteří ze šlechticů byli příbuzní s Ludvíkem XIV. a rádi by se stali regenty
Ludvík XIV.
- roku 1661 přejímá vládu
- 1661 – 1715
- Jeden z nejvýraznějších absolutistických panovníků
- V 17. – 18. Století je francouzský dvůr příkladem pro evropské dvory, francouzština frekventovaným jazykem
- „profesionální panovník“ – nejvyšší úředník státu – pravidelně pracoval
- Pravidelný denní řád dvora
- Šlechtici připoutáni ke dvoru = šlechta využívá života ve dvoře
- Šlechta osvobozena od placení daní
- Pokud se šlechtě něco nelíbí, může mlčet nebo je uvězněna
- Panovník využívá vzájemné vztahy mezi šlechtici
- Jean Baptiste Colbert – ministr financí, vymyslel merkantilismus
- Zřizuje policii i tajnou – udržuje pořádek v zemi (dobré pro podnikání)
- Bastila dostává svou špatnou pověst
- Úřad pro znovusjednocení
- Snaží se získávat kolonie (Louisiana (povodí Mississippi a Missouri až po New Orleans) – vytváří zde obchodní stanice
- Výboje v Evropě
- Vychází z požadavku přirozených hranic pro Francii (pobřeží Pyreneje, Alpy a Rýn)
- Snaží se získat Španělské Nizozemí (do 1268)
- Velké množství nepřátel: Anglie, Španělsko, říšská knížata (Evžen Savojský – jeden z nejvýznamnějších)
- Dostal se až k Rýnu – 1697 zase ztrácí
- Začal se měnit vztah Francouzů k Ludvíkovi (začal prohrávat, zadlužení pokladny..)
1700 umírá Karel II. (poslední španělský Habsburk) – 2 nástupci – Leopold I. (synové Josef a Karel) a Ludvík XIV. (syn Filip) – nemohli se o trůn ucházet sami, proto ho chtěli získat pro své potomky ® válka o španělské dědictví
Válka o španělské dědictví
- 1700 – 1714
- Evropané nejdříve nakloněni Leopoldovi (obnovení španělských Habsburků) a Ludvík si je znepřátelil
- Francie zaznamenává snížení počtu obyvatel – umírají ve válkách a nestíhají se rodit
- 1705 umírá Leopold I. – synové si rozdělují panství (Josef získává středoevropské země, Karel císařskou korunu)
- 1711 umírá Josef (virové onemocnění)
® Karel měl zdědit všechny Habsburské země sám pro sebe ® někteří Evropané obracejí a začínají podporovat Ludvíka XIV. (těsně před úplným vyčerpáním Francie)
- Británie začíná se svou typickou politikou (neúčastní se spojenectví v Evropě, ale hlídá, aby nevznikla žádná výrazná velmoc – tvoří důležité závaží)
® vzniká Utrechtský mír
- Španělským králem se stává syn Ludvíka XIV. Filip (V. ve Španělsku) – španělští Bourboni
- Španělsko a Francie se nesmí spojit pod jedním panovníkem
- Španělsku zůstávají zámořské državy, evropské državy dostal jako odškodnění Karel (Jižní Nizozemí, Neapolsko, Milánsko)
- Británie získává Gibraltar, vymohla si i monopol na vývoz černých otroků do Ameriky
- 1715 umírá Ludvík XIV.
- Ve Francii vznikají velké sociální rozdíly
Prusko
- Většinově protestantský stát
- Vzniklo ze dvou částí – Braniborsko a Východní Prusy
- Velký kurfiřt – Fridrich Vilém – mohl být zvolen polským králem i říšským císařem
- Na jeho politiku navázal jeho syn Fridrich I. – 1701 dostal od Leopolda I. Titul za pomoc císaři ve válce o španělské dědictví
Fridrich I. Vilém
- Kultura a věda je hříšné vyhazování peněz
- Národ by měli tvořit vojáci – chce mít armádu, aby nemusel válčit (zastrašování)
- Všeobecná branná povinnost – dostávají stravu, zbroj a ubytování, ale nejsou placeni
Fridrich II.
- 1740 – 1788
- Současník Marie Terezie
- Užívá armády ® Prusko roste (válčí i s Marií Terezií)
- Snaží se vystupovat jako tolerantní člověk, který podporuje vzdělání a kulturu
- Protestantský poměrně tolerantní stát (Protestanti z jiných zemí sem často odcházejí)
Rusko
- Nezávislé od 2. Poloviny 15. Století
- Car Ivan IV. Začíná být absolutistický (2.polovina 16. Století)
- 1614 nastupují Romanovci – upevnili moc a rozšiřují svůj vliv (asi během 50 let)
- Expanze na Sibiř – 1680 smlouva o vedení hranic s Čínou
Petr I. Veliký
- 1689 – 1725
- Současník Ludvíka XIV. a Leopolda I.
- Začal s reformami – dosavadní společnost nebyla schopná přijmout absolutismus
- Inspiroval se Francií
- Založil Petrohrad – hlavní město (okno do Evropy) – přístup k Baltu, vybudované podle evropského vzoru (architektura apod.)
- Daň z dubové rakve = vysoká daň za luxusní zboží
- Nelidské reformy
- Z Ruska se začíná stávat velmoc
- Směry výbojů: Baltské moře (pobřeží), Černé moře, za Ural
- Začíná imperiální vláda
Severní válka
- 1700 – asi 1709
- Švédsko vs. Protišvédska koalice (Rusko, Dánsko, Polsko)
- Nejdříve vítězí Švédsko – porážka Petra I. U Narvy
- 1709 Rusko poráží u Poltavy Švédy – švédský král utíká do Turecka
Neabsolutistické systémy
Polsko
- V 2. Polovině 14. Století vymírají Piastovci po meči
- Dědička si vzala veleknížete litevského (Jagiello) – vznik polsko-litevské personální unie
- 1547 vzniká Rzecz Pospolita
- Šlechtická republika
- Feudalismus
- Polská šlechta má právo volit si krále
- Král má dost omezené možnosti – partnerem ve vládě zemský sněm
- Každý ze šlechticů má právo veta
- Dvorský stát – uvnitř velmi slabý
- Nedokázali se spojit
- V 2. Polovině 18. Století trojí dělení Polska – smlouva mezi Pruskem, Ruskem a Rakouskem o rozdělení země ® 1795 přestává existovat
Anglie
- Rodí se občanská společnost
- Vzniká parlamentarismus
- Potomci Marie Stuartovny se dostávají na anglický trůn – Jakub I. (Stuartovec)
- Liberální ekonomické prostředí
- Parlament opozicí panovníka
- Jakub I. Chce oženit syna se španělskou princeznou (infantka, Habsburkové) – dělí se parlament (opozice(domácí strana), vládnoucí strana (přívrženci krále))
- Zapojuje se do války dánské (s Habsburky) kvůli vlivu parlamentu
Karel I.
- 1625 – 1649
- Syn Jakuba I.
- Pokouší se vypisovat daně bez souhlasu parlamentu
- Podporován anglikánskými biskupy, vysokou aristokracií a členy privilegovaných obchodních společností
- 1629 rozpustil parlament
- Dostává se do finanční krize
- Vynucování půjček = půjčoval si od šlechticů, ale nevracel (pokud mu nepůjčili měli problémy)
- Věznil bez žaloby, důvodu a soudu – zakázáno v Listině práv a svobod
- Pokouší se o absolutistický způsob vládnutí
- Začal prodávat monopoly = za určitý obnos dal prodávajícímu monopol na určitý druh zboží
- Náboženské problémy – katolická, anglikánská církev a puritáni – napětí ve společnosti, kalvinisté často pronásledováni
- Puritáni – lesk a okázalost dvora (včetně divadla) je hříšné vyhazování peněz
- Od roku 1603 je Skotsko a Anglie personální unií
- 1639 vpadli Skotové do Anglie (náboženství, svoboda) – Karel I. Potřebuje armádu – peníze – daně
- Normálně by parlament povolil daně – musel po deseti letech znovu parlament svolat – nové volby – většinu získala opozice (Puritáni) – parlament se sešel, ale nejdříve chtěli obnovení starých pořádků v Anglii – další dva roky se hádají (mezitím Skoti zastaveni)
- 1642 pokus o zatčení několika předáků opozice – Londýn povstal a Karel utíká do Oxfordu – občanská válka: král s armádou X parlament s armádou (placená z daní)
- Nejprve vítězí král – lepší a zkušenější vedení vojska
- Do čele revolucionářů se staví Oliver Cromwell – parlament začíná vítězit – „armáda nového typu“ = založena na dobrovolnících (uvědomělí, ukáznění a dobře vycvičení)
- Agitátoři = zprostředkovatelé názorů vojáků v armádě nového typu
- 1645 bitva u Naseby – král poražen – po zbytek války už jen ustupuje
- Parlament se začíná dělit : presbyteriáni (umírněnější, s králem uzavřít kompromis) a independenti (obžalovali panovníka z vlastizrady, chtěli ho soudit)
- 1648 král zatčen a souzen – 1649 popraven – vyhlášena republika Commonwealth
- Parlament má v rukou veškerou moc (výkonná, zákonodárná, soudní) ® někteří poslanci toho zneužívají
- Parlament nefunguje tak, jak by si Cromwell představoval – není schopen se nikam pohnout (neschvaluje změny apod.)
- 1653 Cromwell rozpouští parlament
- Cromwell se stává lordem protektorem (má vládnout s pravidelně svolávaným parlamentem do něhož volí majetní) – Anglie prospívá
- Boje s Nizozemím a Irskem
- Po jeho smrti je určitou dobu lordem protektorem jeho syn (asi 2 roky) ® neklid v zemi – londýnské City vidí jediné řešení v návratu monarchie ® jednání s Karlem II. ® tažení generála Moncka do Londýna
- 1660 restaurace Stuartovců (monarchie), vrací se Karel II. (předtím utekl do Francie)
- Musel slíbit, že bude dodržovat některé předešlé pořádky v zemi
- Musel slíbit určitou roli parlamentu
- Znovu tíhne k absolutismu (ovlivněn výchovou ve Francii) – parlament se snaží mluvit i do věcí, které nejsou v jeho kompetenci
- Obnova anglikánské církve
- Presbyteriáni a katolíci vyhnáni z politického života
- Před svou smrtí chtěl jako svého nástupce prosadit mladšího bratra Jakuba (výrazný vládce, katolík) – parlament se proti tomu snaží zasáhnout (pokusili se využít i Karlova syna) ® přesto nastupuje Jakub II. – po třech letech z Anglie vyhnán – 1. Slavná revoluce (1688)
® na trůn dosazena Jakubova dcera Marie – jejím manželem Vilém III. Oranžský (nizozemský místodržitel, protestant) – nevyhovovalo Irům a Jakubovi II. ® Vilém musel o trůn ještě několik let bojovat
- 1689 Bill of Rights (Provolání práv)
- Ustanovuje i současnou podobu státu
- Rozdělení zákonodárné (parlament) a výkonné moci (král)
1) Parlament je zákonodárný orgán a král nemůže rušit zákony přijaté parlamentem ani je sám vytvářet
2) O státním rozpočtu rozhoduje parlament a král od něj dostává peníze na reprezentaci. Nesmí však rozhodovat o státních financích.
3) Petiční právo
4) Král nesmí mít a svolávat armádu bez svolení parlamentu
5) Svoboda vyznání
6) Svobodné volby do parlamentu (ale je omezeno majetkem, hlasy cenné podle výše majetku)
7) Poslanecká imunita
8) Uzákoněna nezávislost soudu
9) Zrušena cenzura tisku
10) Větší svoboda slova
11) Král musel pravidelně svolávat parlament
- 1714 vládne Jiří Hannoverský (příbuzný Stuartovců) – Němec ®do popředí se dostává „prvý ministr“ (dodnes platné) – volen, ze strany, která získá většinu
- Veřejné mínění
- Vznik parlamentní opozice – má kontrolovat vládu a zkvalitňovat její výsledky
- Dva polické proudy: Toryové – konzervativní, vlastníci půdy; Whigové – liberálové, buržoazie, podnikatelé
- Vláda závisí na parlamentní většině
Volební právo
- Nemají ženy ani nezletilý
- Majetkový census = aby měl občan právo volit, musí platit daně v určité výši – platí i pro ty, co chtějí být voleni, ale je vyšší
- Určené počty poslanců pro volební obvody (už od 14. Století) – mění se počty obyvatel v jednotlivých obvodech, ale počet poslanců zůstává stejný ® nespravedlivé (nebylo určeno počtem obyvatel, ale tradicemi)
Habeas corpus act
- Nikoho nemůžou zatknout bez přímého obvinění
Boje proti Nizozemí
- Severní Nizozemí
- 1651 přijat zákon o plavbě – jiné národy (Nizozemci nejvýraznější konkurence) smějí dovážet na území Anglie pouze věci vyrobené v jejich zemi (např. nizozemské)
- 1672 Anglie vítězí a stává se nejvýznamnější námořní velmocí
Irové
- Nesmí vlastnit půdu v Irsku – mohou být pouze nájemníky Angličanů
Vznik Velké Británie
- Skotové byli schopni podporovat Jakuba II. (byl Stuart), ale byli poraženi Vilémem III. O.
- 1707 vzniká Anglicko-Skotská unie – anglický panovník je i skotským a parlament je jeden pro obě země ® Velká Británie
