Zápisky ze septimy

Novověk v českých zemích

-         1440 – 1457 bezvládí v českých zemích

-         Zemi ovládají lanfridy (zemské sněmy)

-         Východočeský lanfrid – Ptáček z Pernštejna, Jiří z Poděbrad

-         1453 Ladislav zvolen i korunován českým králem

-         Privilegium stavů – mohou si volit krále

-         Nejvýznamnějším mužem Jiří z Poděbrad – později se stal hlavou výkonné moci místo Ladislava

-         1457 Ladislav náhle umírá (leukemie)

-         1458 zvolen Jiří z Poděbrad

-         Kališník

-         Zájmem udržet v zemi pořádek a klid

Jiří z Poděbrad

-         Husitský král

-         V českých zemích začala fungovat Jednota bratrská (charakter malé sekty) – nebyli zde příliš vítáni

-         Jan Rokycana – arcibiskup, spolupracovník Jiřího z Poděbrad

-         Papež Pius II.

-      Sepsal českou kroniku – zabýval se českou otázkou

-      Byl katolíkem, ale uznával „výhody“ husitství

-      Snaží se potlačit myšlenku konciliarismu

-      Nechce schválit bazilejská kompaktáta – 1462 je prohlašuje za neplatná

Plán mírové unie

-         1462

-         Spojení panovníků křesťanských států

-         Proti Turkům (1453 dobyli Cařihrad)

-         Křesťané mezi sebou nemají válčit – mají se spojit proti muslimům

-         Proti papeži – dříve vyhlašoval křížové výpravy papež, nyní se o to pokouší panovník

-         Papež s tím nesouhlasí ® 1466 Jiří z Poděbrad v klatbě a sesazen (signál pro katolíky – měli se pokusit dostat na trůn) ® křížová výprava pro českým zemím

-         Na český trůn se chce dostat uherský král Matyáš Korvín – vytáhl přes Moravu do českých zemí ® 1469 bitva u Vilémova – Matyáš prohrál ® dochází k dohodě, kterou pozdě Matyáš porušuje

-         Jiří z Poděbrad se nepokouší na trůn dosadit svého syna (dlouho by nevydržel, špatně zkousnutelný pro zahraničí) – snaží se najít svého nástupce (přijatelný pro husity i katolíky) – jednání s Jagelonci (neměli dobrý vztah s papežem – předpoklad pro tolerantní vládu)

-         1471 Jiří z Poděbrad umírá a na trůn nastupuje Vladislav Jagelonský

Jagelonci na českém trůnu

Vladislav Jagelonský

-         Nebyl podpořen celými Čechami – katolíci, Morava

-         Katolíci uznali Matyáše Korvína za svého krále

-         Byl dán do klatby papežem

-         Vláda císaře byla také proti němu

-         1471 – 1478 válčí s Korvínem a českými šlechtici, kteří ho nechtějí uznat ® nebezpečí rozpadu Zemí koruny české

-         1478 Olomoucký mír

-      Český stát rozdělen mezi Matyáše (Morava) a Vladislava (Čechy)

-      Oba používají titul král Zemí koruny české

-      Králem celé Koruny české se stane ten, kdo později zemře a musí penězi odškodnit potomka toho druhého

-      1483 bouře v Praze – většina úředníků jsou katolíci – Husité mají podezření, že se chystá převrat – „2. Pražská defenestrace“ ® dohodli se na Kutnohorském míru

-     Kompaktáta platí jako zemský zákon

-     Nebyl porušen

-     Platil do roku 1567 (úprava)

-     Rozdělení far mezi katolíky a husity

-      1490 umírá Matyáš Korvín ® Vladislav českým i uherským králem ® vznik česko-uherské personální unie – přesídlil do Pešti (Uhry) ® výrazněji vzrostla moc stavů (především šlechta)

-      1500 Vladislavské zřízení zemské (ústava)

-      Dílem hlavně vyšší šlechty

-      1. Přijatá ústava

-      Panský, rytířský a městský stav – města se můžou vyjadřovat pouze ve věcech, které se týkají města)

-      Panstvo posiluje, města slábnou

-      Šlechta začínají nabourávat monopol měst na podnikání

-      Začíná politické soupeření mezi šlechtou a městy

-      Největší panské město Jindřichův Hradec

-      Jáchymov – těžba stříbra

-      Šlechta tvrdí, že pro ni neplatí městské právo

-      1507 vrchol sporů mezi šlechtou a městy

-      1517 Svatováclavská smlouva

-      Smíření sporů mezi městy a šlechtou

-      V podstatě potvrzení Vladislavského zřízení zemského

-      Nevyznělo nijak výhodně pro města

-      Právo měst na samosprávu

-      Šlechtici stále více podnikají

-      1516 umírá Vladislav

-      Jeho synu Ludvíkovi bylo deset, když začal vládnout ® žádné změny v rozložení moci ve státě

-      1526 táhne Ludvík proti Turkům s poměrně malou armádou – prohrává u Moháče a umírá ® Jagelonci vymírají (Ludvík nestihl mít potomky)

-      Nastupují na trůn Habsburkové – Ferdinand Habsburský

-      8 uchazečů o českou korunu (4 solidní) – museli by podepsat požadavky šlechty a uhradit dluhy státní pokladny

Vláda Habsburků v českých zemích

Důvody pro volbu Ferdinanda:

1)       Manželka Anna Jagelonská

2)       Smlouvy mezi Jagelonci (popř. Lucemburky) a Habsburky

3)       Slíbil zaplatit polovinu dluhů pokladny

® zvolen zcela svobodnou volbou všemi, kdo mohli volit

Přísaha Ferdinanda I.

1)       Dodržovat zvyky českých zemí (staré smlouvy apod.)

2)       Nebude bez souhlasu udělovat žádné části Koruny české (mírové smlouvy, zástavy apod.)

3)       Může království rozšiřovat

Volební kapitulace

-         Rozšířená přísaha

1)       Sídlo přenese zpět do Prahy – nesplnil, ale šlechticům to v podstatě nevadilo

2)       Uznání, že český král bude znovu volen – nebude usilovat o zvolení svého nástupce, nebude usilovat o dědičnost trůnu

3)       Zaplatí polovinu královských dluhů

4)       Nebude měnit obsazení zemských úřadů (nebude dosazovat cizí šlechtice)

5)       Uznání náboženské svobody – měl usilovat i o uznání kompaktát papežem

-      1529 1. Obležení Vídně Turky

-      Byl zvyklý na autoritativní vládu – přetlačování se šlechtou

-      Manželka Anna Jagellonská – 15 dětí

Pomoc Karlu V.

-      Císařem Karel V. – Ferdinandův starší bratr

-      Ferdinand se mu snaží pomoc v boji proti Lutheránům

-      Vyhlašuje zemskou brannou hotovost - šlechta musí poskytnout pomoc

-      Důvod pro první spor mezi šlechtou a Ferdinandem 

-      Většina šlechty Ferdinanda nepodpořila, přesto zvítězil u Muhlbergu(nvm jak se píše)

-      Po návratu svolal zemský sněm (Bartolomějský)

Důvody proč šlechta nechce válčit:

-      velká část šlechty protestantská – nechtěli válčit za dobro katolíků

-      šlechta už se stává spíše podnikatelskou nepotřebuje válečnou kořist

-      privilegia pro Čechy Moravu – 1311 – nejsou povinni bránit cizí území

Bartolomějský sněm

-      24.8. 1547

-      Král je monarchou

-      Panovník svolává sněmy, sněm nesmí být svolán bez povolení panovníka

-      Úředníky dosazuje panovník – česká šlechta

-      Nikdo nemá právo se proti panovníkovi spolčovat

-      Do měst dosadil své úředníky – rychtáře

-      Nasadil vysoké daně

-      Snažil se zemské úřady vytlačit centrálními (pro celé rakouské země)

-      Ostře vystupuje proti Jednotě bratrské

Protireformace

-         Jezuité

-         Učí na školách

-         Emotivní přístupné kázání

-         Nemají vlastní kněžský oděv – snaží se přizpůsobovat místní kultuře

-      1561 znovu jmenován pražský arcibiskup – Antonín Brus z Mohelnice

-      Papež uznává kompaktáta – kališníci se štěpí

-      Syn Maxmilián přijat za budoucího českého krále

 Rekatolizace

-         A. Brus z Mohelnice

-         Příchod prvních jezuitů

-         Klementinum – založeno Jezuity (kolej, knihovna apod.)

Maxmilián II.

-         I. Jako český král, II. Jako císař

-         Často interpretován jako velmi snášenlivý

-         1562 – 1576

-         Otec ho prosadil ještě za svého života (umírá až 1564)

-         Nechtěl řešit náboženské a jiné spory

-         Narůstají náboženské spory

-         Protestanti se začínají „bát“ – pokoušejí se sjednotit

Česká konfese

-         Společná konfese protestantů

-         Pokouší se docílit podobného cíle jako byl Augsburský mír

-         Jednota bratrská by byla oficiálně povolena

-         Novoutrakvisté, čeští Luteráni a Jednota bratrská

-         1575 Českou konfesi (ústně) povoluje Maxmilián – 1576 Maxmilián umírá

Rudolf II.

-         1576 – 1611

-         Rudolfinská kultura, Praha

-         Přesídlil do Prahy

-         Výchova ve Španělsku

-         Maniodepresivní stavy

-         Problém s Turky v Rakousku

-         Nechtěl řešit problém s protestanty

-         Rakušanům se nelíbilo, že nesídlil ve Vídni

-         Zálibou umění a věda

-         Sbírka umění – umělci přicházejí do Čech

-         Částečně rekonstruoval Pražský hrad – vytvoření „galerie“

-         Uherské stavy začínají být nespokojené – nepomáhá s Turky

-         Zakazuje v Uhrách jiné než katolické vyznání

®        Vzpoura Rakouských, uherských a moravských stavů

®        Vojsko v čele s Rudolfovým bratrem Matyášem táhne proti Rudolfovi do Čech

®        České stavy zůstávají po boku Rudolfovi

®        Nedošlo k válce

-      Rudolf si nechává pouze titul císaře a českého krále, Matyáš vládne v Uhrách a Rakousku

-      České stavy chtějí za svou podporu písemné potvrzení České konfese

®                                                                                1609 Majestát o náboženské svobodě

-      Potvrzuje svobodu vyznání – výběr mezi katolictvím a českou konfesí

-      Můžou si vybírat v podstatě všichni (kromě nevolníků)

-      Můžou si stavět své vlastní kostely a školy

-      Nemají si vzájemně „překážet

-      Rudolfovi se nelíbilo, že musel podepsat – domluvil se s Pasovským biskupem – měli zajmout Rudolfa a on měl odvolat majestát – zemské vojsko se začalo bránit a Pasovští odtáhli zpět – 1611 byl Rudolf donucen odstoupit ® nahrazen Matyášem a 1612 umírá

Konsistoř

-        Sbor 30 defensorů

-        Protestanti Dolní Konsistoř – Týnský chrám

-        Katolíci – Horní Konsistoř – chrám sv. Víta

-        Defensor = obránce víry, měli dohlížet na dodržování Majestátu o náboženské svobodě

Místodržitelé

-        Bořita z Martinic

-        Slavata z Chlumu

-        Mladí bojovní katolíci na straně Habsburků

-        Snaží se katolictví prosazovat

Jazykový zákon

-        1615

-        Čeština úředním jazykem

-        Přijat českým sněmem

1617 nástupcem bude Ferdinand Štýrský

-        Přijato českým sněmem

-        Bratranec Matyáše – neměl vlastní děti

Dva míry

-        V českých zemích se tlučou dva míry – Augsburský (země jsou součástí říše) a Majestát ® likvidace dvou kostelů (Hrob u Teplic a jeden v Broumově – oba katolické) ® porušení Rudolfova majestátu

Defenestrace

-        Sešel se sněm – nejvýraznější osobnosti: Vilém z Roupova (politik, diplomat) a Matyáš z Thunu (spíše voják) – chtěli přednést své požadavky místodržitelům ® Slavata, Martinic a jejich písař  byli vyhozeni z okna – přežili

23. 5. 1618

-        Znovu svolán zemský sněm

-        Začátek třicetileté války

-        Chtěli vzbudit odpor proti Habsburkům v Evropě

-        Zemi měla řídit vláda 30 direktorů ® Matyáš nechal naverbovat armádu

-        České stavy čekaly pomoc ze zahraničí

-        Matyáš Thun se dostal až k Vídni

-      1619 umírá král Matyáš – měl nastoupit Ferdinand II. ® český sněm ho prohlašuje za sesazeného ® volí Fridricha Falckého

-      České stavovské povstání končí 8. 11. 1620 Bitvou na Bílé Hoře

-      Fridrich Falcký žádal pražské stavy o půjčku – viděl, že se blíží císařské vojsko a potřeboval zaplatit žoldnéře

-      Bitva na Bílé Hoře trvala asi 2 hodiny, vítězí císař

Staroměstská exekuce

-         Poprava 27 předáků revoluce

-         21.6. 1621

Konfiskace

-         Pardon = vyhlásili, že už nebudou nikoho fyzicky trestat – nahradili konfiskacemi (pokuty, nejčastěji peněžní – království nepotřebuje hmotný majetek)

-         Šlechta často prodává svůj majetek a odchází do zahraničí ® rychle chudnou

-         „oblíbení“ šlechtici u nás naopak bohatnou – Albrecht z Valdštejna

-         Šlechtici mohou přijmout katolictví a zůstat

Obnovené zřízení zemské

-         1627

-         Konec stavovského státu

1)         Vrací se církevní stav – dokonce jmenován na prvním místě

2)         Jediné povolené vyznání – katolictví, pravoslaví a židi byli tolerováni

3)         Snížena důležitost měst

4)         Habsburkové mají dědičné právo na český trůn – stavové si nemohou vybírat, ale musí ho stavy přijmout

5)         Němčina zrovnoprávněna s češtinou

-           Další šlechtici odchází do exilu (Komenský)

-           Začíná období nejtvrdší rekatolizace (i násilná)

-      1618 vyhnáni Jezuité ® 1620 se vrací a dostávají do správy Klementinum a Karolinum